Robin Hood a la Somalia

Bez ohledu na kulturu i civilizaci lidé stále vítají příběhy o spravedlivém zbojníkovi, který bohatým bere a chudým dává. Všechny takové postavy historie to však dělaly úplně naopak, jako současní bukanýři v Somálsku.

obrázek je omalovánka z www.mc-maj.com

Robin Hood nebo i naši zbojníci jako Nikola Šuhaj a podobní se v lidově předávané historii vyznačují naprosto nerealistickou dobrotou. Jsou to v podstatě lidumilové, kteří neustále dbají na dobro svých chudých bližních a rovnoměrně mezi ně rozdělují prostředky získané od těch špatných = bohatých.

Pokud odsuneme emoce, tak nám musí být jasné, že to tak prostě nechodí. I v novodobé historii nás o něčem podobném chtěli přesvědčit Lenin a Stalin, v našich podmínkách třeba Gottwald. Výsledkem vždy bylo, že ukradené prostředky prostě setrvaly u zlodějů. V užším či širším slova smyslu. Kdo věří, že je možný „dobrý“ zloděj, tak je prostě naiva.

Druhým rozměrem okrádání a likvidace okradených je i reakce na toto chování spočívající v nekompromisním ukončení činnosti loupežníka či piráta. V celé historii se společnost k takovým pobudům chovala jednoznačně. Trest smrti nebo doživotní či velmi dlouhé vězení.

Dnes máme 21. století. Pirátský business se zjevně velmi vyplácí (v Somálsku snad 50 mil. USD v roce 2008). Jen velmi omezeně ozbrojení Somálci útočí na oceánské lodě a vybírají odměnu za jejich propuštění. A co dělá společnost? Vlády vyspělých zemí? De facto je nechají útočit dál. A když se podaří piráty chytit tak jsou propuštěni, protože „chybí zákon“. Jak se takový zákon bude tvořit? To například česká vláda má v parlamentu prosadit zákon, že pirát má být odsouzen či je možno na piráta střílet?

Mám pocit, že život ve vyspělém světě je prostě takový Disneyland. Somálci se v přístavech chechtají, jak po moři krouží křižníky a nic jim reálně nemohou udělat. A politici krabatí obočí a dumají jak to řešit. Lodní doprava směrem k Suezu vázne a dopravci panikaří. Náklady rostou.

A já říkám. Pirát? Na prkno …….