Největší část ceny nalezených denárů tvoří historie a jejich příběh. Kdyby si mohl denáry nechat jejich nálezce, nikdo by se ten příběh nedozvěděl, zůstaly by pouze předmětem šmelení na sběratelských burzách.

Nevím jestli je to tak ve skutečnosti, ale v debatách s přáteli na téma koupě/prodej pozemku, jsme se nejednou dostali také na to, co by mohlo být pod ním a už vícekrát se mi dostalo vysvětlení, že pokud si kupuji pozemek, dostávám, zjednodušeně řečeno, pouze jeho povrch. To, co je pod ním, (nerostné bohatství, případné poklady atp.) zůstává i nadále majetkem státu.

A to je hodně špatné.

Žijeme v takové slovanské občině, kde všechno patří tak nějak všem. Dokonce ani ten pramínek ve studánce na vašem pozemku není váš, i když tam vaši předkové žil třeba čtyřista let, nýbrž je Povodí (v mém případě Labe). A myslivci si tam můžou chodit a střílet, co chtějí. běda ovšem, když vyjdte do svého lesa se svým psem!

Ano,je to bohužel tak. Přijdete na kraj lesa ale již nejste v lese, ale poučen myslivcem, jste v honitbě a tak se musíte podle toho chovat a tam jsou skutečně pánem střelci v zeleném....

co na tom nechápete? nálezné 10% je standardní, i když najdete na ulici peněženku. Co je v zemi, patří státu, to je taky standardní. Opatření o detektoru je namířeno proti profesionálním hledačům, kteří někde rozryjí pozemky a znehodnotí naleziště z archeologického hleediska

Pojďme si rozdělit nalezenou peněženku - to je jasné, že se MUSÍ odevzdat. Od nálezu pokladu ze středověku či dále v minulosti. Vlastnictví takového nálezu je přece neskutečně špatné odebírat nálezci a vlastníku pozemku. Vždyť je to i v rozporu s elementární logikou. Proč by měl být nález zlatého pokladu jen směšně honorován nálezci a nikoli vlastníkovi pozemku kde "ležel"? Proč a z jakého důvodu do toho vstupuje stát a ještě represivně?