Cyklisté jsou stále viditelnější součást provozu. Přináší to jim i ostatním řadu komplikací a některé končí i zraněním či smrtí.
Již léta bydlím za velkým městem. Má to celou řadu výhod, i nevýhody by se našly. Každodenní ježdění vozem do práce, a samozřejmě i návraty jsou v poměrně silném provozu. Stále více jsou jeho účastníky cyklisté. Sváteční jezdci i profesionálové. Vyčerpaní bojovníci i nabušení sportovci brázdí větší či menší silnice a silničky. Zvýšený počet cyklistů úměrně k tomu přináší i více problémů a kolizí.
Zatímco oprávnění k řízení motorového vozidla vyžaduje autoškolu, úspěšné testy a jízdy, k řízení jízdního kola není potřeba nic. Řidič musí zvládnout velké množství pravidel, což se cyklisty fakticky netýká. Legrační je, že řidič na jízdním kole jakoby zapomněl vše, co se týká pravidel a najednou se mění v jiného tvora.
Protože bydlím mimo město, jak už jsem zmínil, neustále se zvětšuje počet mých zkušeností s cyklisty. Bohužel, mnohdy negativních. Nemíním nějak dramaticky pitvat zákaz jízdy na kole jinak, než jednotlivě a za sebou. Chápu cyklisty, že jízdou vedle sebe zabírají celý jízdní pruh a myslí si, že je to bezpečnější. Chápu, ale nerozumím. Není to bezpečné. Vím, že osvětlení je potřeba. Sám ho na svém kole mám. Co však nechápu je, jak mě může cyklista v noci oslňovat? Za perlu považuji bílé blikavé oslňující světla. Za tmy je to zážitek a ještě několik minut mám záblesky v očích. Je fakt, že takového šikulu na kole nikdo nepřehlédne. To, že to je proti zákonu snad ani není třeba zmiňovat.
Skutečná dramata přinášejí „mistři světa“. Jejich přístup coby cyklistů je jednoduchý. Silnice je MOJE. Jezdím dobře, jezdím rád. Frajeři za volantem mě nesmí omezit, ohrozit… a ani předjíždět. Mnohdy se vyznačují svébytným oděvem, který je na silnici téměř sebevraždou – černé triko, černé kalhoty, černá přilba a do to ho černé kolo (případně zaměňte za jakoukoli tmavou barvu). Za šera či za tmy je to skutečně silně adrenalinový zážitek po všechny zúčastněné. Cyklista dští síru na neomalené řidiče, kteří ho předjíždějí „na těsno“, řidiči se ještě 10 minut vzpamatovávají z leknutí.
Pokud k specifickému přístupu některých cyklistů k jízdě na silnici připočítáme složitou dopravní či terénní situaci (třeba klikaté údolí), stává se jízda vozidlem i na kole skutečnou akční záležitostí. Nedaleko mého bydliště je velmi frekventovaná silnice II. třídy s výrazným stoupáním a řadou zatáček. Autem 90 km/h na rovince, 50 km/h v zatáčkách. V celém údolí dlouhém cca 4 km jsou jen dvě místa, kde lze rozumně předjíždět. Řidiči mají tu smůlu, že je to oblíbená trasa cyklistů. Ne všech. Především „mistrů světa“. Není se co divit. Velké a dlouhé stoupání je silnou výzvou. Bohužel především pro řidiče. Sám jsem si už zakázal údolím autem jezdit, protože nemám zájem na cyklistickém skalpu. Právní polízanice a destrukci svědomí nepočítaje.
Stále častěji si kladu otázku. Proč se pořád budují cyklostezky, na které nemůže vozidlo, a nikdo neřeší přítomnost cyklistů v úsecích, kde jde skutečně o zdraví či o život? Proč se investují desítky milionů korun do speciálních komunikací pro cyklisty, když někteří z nich milují silnici i když mají stejným směrem cyklostezku?
Zrovna jsem si četl článek http://plzen.idnes.cz/nehoda-cyklista-cicov-visky-predjizdeni-fdw-/plzen-zpravy.aspx?c=A140114_132437_plzen-zpravy_pp o tom, jak při předjíždění zabil řidič cyklistu jedoucího v protisměru. Nepokládám za správné vynášet soudy, kdo pochybil. Řidič se možná nedíval pořádně (při předjíždění?), cyklista možná nebyl osvětlen (večer? To snad většinou je). Ale stalo se to. Přiznávám, že to je přesně ta situace, ze které mám hrůzu. Neuvidím ho a … auto cyklista nedá. Cyklisté jsou na silnicích v daleko větším ohrožení než řidiči. Střet má obvykle jasný výsledek – těžké zranění nebo smrt. Nestálo by za to, aby se s tím něco dělalo? Třeba povinné testy pro cyklisty (ano vím, že to je děs), vynucování dodržování správné výbavy jízdního kola a možná i úseky silnic, kam cyklisté nebudou moci. Prostě je to pro ně nebezpečné.
A začněme s tím, že i my sami nebudeme na silnicích dělat nesmysly a chovat se tak, aby ubylo zraněných, mrtvých a stíhaných.
